close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

→Agility←

7. září 2007 v 16:11 | Janča |  (=Psí sporty=)

CO JE AGILITY?

Agility je sport pro psy všech plemen i neplemen a lidi všech věkových kategorií. Pes překonává, obvykle na povel psovoda (ale někdy bohužel i bez něj ) různé překážky umístěné na parkuru (ohraničené ploše o velikosti 20x40 metrů). Pes je přitom zcela volný, nemá vodítko ani obojek. Psovod naštěstí překážky nepřekonává (s výjimkou některých her se zvláštními pravidly) , ale usměrňuje psa svým pohybem, ukazováním a akustickými povely - nesmí se ho však dotknout. Cílem je absolvovat stanovenou trasu v co nejrychlejším čase a především bez chyb. Trať mívá 12 až 20 překážek, ty jsou na parkuru postaveny podle fantazie rozhodčího (a obvykle i v souladu s pravidly agility).
Podle pravidel FCI, která jsou základem pravidel platících u nás i téměř v celé Evropě, závodí psi ve třech velikostních kategoriích - do 34,99 cm kohoutkové výšky (tzv. kategorie Small, v agiliťáckém slangu smolíci, smajlíci nebo psi bez nožiček), od 35 do 42,99 cm (tzv. kategorie Medium, v agiliťáckém slangu meďáci nebo psi s malýma nožičkama) a od 43 cm výše (tzv. kategorie Large, v agiliťáckém slangu lárdžové nebo velký psi). Kategorie se liší především výškou skokových překážek (pro malé pejsky jsou samozřejmě nižší než pro ty velké), výškou proskokového kruhu a délkou skoku dalekého. Ostatní překážky zůstávají shodné pro všechny kategorie.
Výkonnostní kategorie existují také tři - třída A1 pro psy začínající a méně zkušené, A2 pro psy zkušené a elitní třída A3 pro ty nejzkušenější a nejlepší. Agility lze provozovat buď jako zábavu, nebo i jako vrcholový sport - má i svoje mistrovství republiky a mistrovství světa.

S JAKÝMI PŘEKÁŽKAMI SE MůŽETE NA PARKURU SETKAT?

Skokovka
Skoková překážka (jednoduchá nebo dvojitá), tzv. skokovka - pes ji překonává zpravidla skokem, což je jediný správný a pravidly povolený způsob jejího překonání. Další (nesprávné, a proto penalizované) způsoby jsou: podlezení laťky, shození laťky čumákem a následné proběhnutí překážky nebo oběhnutí celé překážky. Psovod skokovky překonává jen v některých zvlášť vybraných případech - obvykle jde o různé hry s upravenými pravidly určené především pro pobavení a rozcvičení.
Skok daleký
Skok daleký, tzv. dálka - tuto překážku pes také překonává skokem (jedním skokem přes všechny prvky), jiný způsob překonání je penalizován. Stejně jako u skokovek se i zde mění velikost překážky podle velikostních kategorií. Dálka v provedení, jaké vidíte na obrázku, je určena pro kategorii největších psů, ti menší překonávají o jeden prvek méně a ti úplně nejmenší mívají jen dva prvky.
Zeď, viadukt - rozdíl mezi zdí a viaduktem je v tom, že viadukt má v sobě dva otvory, zatímco zeď je plná. Obě tyto překážky mají v horní části několik shoditelných prvků, které vypadají jako malé okapy. Pes překonává zeď a viadukt skokem. Výška se liší podle velikostních kategorií. Vzhledem k tomu, že pes obvykle přes zeď nevidí, mívá zpočátku s překonáváním trochu problémy.
Proskokový kruh
Proskokový kruh, tzv. kruh - pro psa je jediný správný způsob překonání proskočením kruhem, jakékoliv další způsoby (podběhnutí nebo proskočení stranou) jsou chybné. Výška kruhu se liší podle velikostních kategorií. Při některých zvláštních hrách překonávají kruh i psovodi, což bývá moc zajímavá podívaná. K vidění bývají nejrůznější styly, od kotoulu plavmo přes prolezení hlavou napřed až po prolezení nohama napřed.
Pevný tunel
Pevný tunel - jedna z prvních překážek, kterou se psi při výcviku agility učí; většina z nich si ji rychle zamiluje (zvlášť štěňátka ji zbožňují). Tunel může být buď úplně rovný nebo ohnutý do různých tvarů - písmene U, S, L apod. Konají se i hry, v nichž se k sobě připojí několik tunelů za sebou a pes je musí všechny proběhnout, aniž by se vrátil. V některých mírně drastických hrách pro psovody se tunel rovněž vyskytuje a jeho prolezení není pro dospělého člověka ani trochu jednoduché.
Látkový tunel
Látkový tunel, tzv. látkáč - skládá se z pevné části, která se podobá boudičce, a z části látkové, dlouhé až několik metrů. Pes jej probíhá stejně jako pevný tunel, ale látkáč je obtížnější a psi se ho učí déle. Když totiž pes vleze do látky, vůbec nevidí, kam jde, takže se mnoho z nich raději vrátí zpět. Tato překážka bývá nebezpečná, pokud fouká silnější vítr - psi se v látce mohou zamotat a zpanikařit.
Kladina
Kladina - pes musí tuto překážku přejít (přeběhnout) a dotknout se přitom odlišně vyznačených částí, tzv. zón, na konci a na začátku kladiny alespoň jednou tlapkou (ale raději co nejvíce tlapkami, aby to rozhodčí viděl). Pokud se pes zóny nedotkne (tzn. přeskočí ji), je penalizován trestnými body. Toto pravidlo platí i u dalších zónových překážek (áčko a houpačka) a má zabránit tomu, aby někteří zvláště šílení psi skákali z vrcholku překážky. Přesto to občas někdo zkusí.
Šikmá stěna - áčko
Šikmá stěna, tzv. áčko - tato překážka se překonává podobně jako kladina. S dotykem zóny na nástupní části mívají častěji problém velcí psi, dotyk na sestupné zóně bývá problémem bez ohledu na kategorie. U sestupných zón můžeme v podání psovodů vidět nejrůznější kouzla a zaříkávání, kterými se snaží svého pejska přimět, aby zónu nepřeskočil. Ne vždy to však funguje.
Houpačka
Houpačka - kromě výše uvedených pravidel o zónách zde platí i pravidlo, že se houpačka musí nejprve svým zdviženým koncem dotknout země, než může pes pokračovat v běhu. Pro psy je z jejich perspektivy obtížné rozpoznat, zda nabíhají na houpačku či na kladinu, a pokud se spletou, slouží jim houpačka ke zcela jinému účelu - jako odrazový můstek pro let vzduchem. Je na psovodovi, aby psa včas upozornil, co ho čeká a zabránil tak jeho případnému zranění (nemluvě o penalizaci v závodě).
Stůl
Stůl - pes na něj musí vyskočit a vydržet na něm v některé poloze (sedni, lehni, stůj) 5 sekund. Polohu může pes libovolně měnit. Čas, po který pes setrvává na stole, odpočítává nebo odměřuje rozhodčí, a ten také dává psovodovi pokyn, kdy může pokračovat v běhu. Tuto překážku milují zejména psi, kteří se ji učili za pomocí pamlsku položeného na stole - ti jsou často schopni běžet přímo ke stolu, ať už je na parkuru umístěn kdekoliv.

PARKUR AGILITY

A takhle vypadá jednoduchý parkur agility ve zmenšeném provedení. Že jde v tomto případě o opravdu lehký parkur, odhalíte snadno - překážky jsou většinou v přímém směru za sebou, s čímž se už dnes moc často nesetkáte ani v prvním stupni zkoušky agility. Úroveň týmů v agility stoupá a s tím roste i obtížnost tratí, na kterých se závodí. Tratě takto jednoduchého typu se stále používají při výcviku začátečníků, zkušenějším týmům se dávají tratě obtížnější (tj. překážky blíže u sebe s různými zatáčkami, točením a přebíháním). Čtverce na maketě parkuru mají rozměr 5x5 metrů.
Vpravo: Ginnunka během své mateřské dovolené teskně hledí na model parkuru agility. Pro fenu zvyklou na pravidelný trénink a každovíkendové závody může být období březosti a následné péče o štěňata opravdu k nevydržení...
Z dob naší reprezentační kariéry
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 agiliťačka agiliťačka | 7. dubna 2008 v 15:12 | Reagovat

Máš moc hezký blog!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama